Začnu od prostředka: Ve vydavatelství Zoner Press jsme vydali (skvělou) knihu o tom, jak ovládat své emoce. Anglický psychiatr Steve Peters v ní předkládá srozumitelný model fungování lidského mozku. Ukazuje, proč někdy podléháme emocím, proč se naše rozvaha v nejrůznějších situacích od řízení auta až po komunikaci s partnerem opožďuje za impulzivním chováním. Kniha se jmenuje Paradox šimpanze, protože v nás neustále soupeří „stará“ část mozku, která se chová jako šimpanz, s vývojově „novější“ člověčí částí. Proč to pletu dohromady se ZPS X? Protože jsem se i díky knize naučil, jak s šimpanzem v sobě vycházet. To znamená, že nebudu nad ZPS X ani lámat hůl, ani nepříčetně výskat radostí nad jeho dokonalostí. Věcně a zodpovědně (to je ta třetí část) se podívám na jeho schopnosti a možnosti.
Hodně se mluví o nedestruktivních úpravách fotografií – je to moderní téma. Myslím, že někdy je vhodné pracovat skutečně nedestruktivně, jindy je to docela zbytečné. Důležité je možnost nedestruktivních úprav mít. Nemám teď na mysli to, že mohu v případě potřeby posunout racka na obloze kousek jinam nebo dodatečně třeba opravit chybu v textu v obrázku. Někdy nejsou věci tak jednoduché a bude potřeba naučit se s vrstvami v ZPS X pracovat.
Vezměme si například něco takového: Mám tu obrázek, který bych chtěl provést jako monochromatický s tím, že zachovám rozložení tonality, ale bílou budu mapovat na plně sytou vybranou barvu. Představte si třeba, že černobílý obrázek tisknu na barevný papír, třeba na zelený. Toto je původní obrázek.
Pro přemapování do zelené lze jednoduše použít postup: zduplikovat základní vrstvu a na ni aplikovat efekt Barevné tónování s vybranou zelenou barvou, jak ukazuje obrázek.
Pokud budu chtít změnit zelenou na červenou, budu muset postup zopakovat. To je destruktivní postup. Jde to jinak? Obvykle jdou věci udělat i jinak a jde to i nedestruktivně.
Na obrázku vidíte několik nových vrstev: trojím zkopírováním se vytvořily vrstvy, které jsem použil pro zobrazení jednotlivých kanálů R, G a B, každý v jeho vlastní barvě. Tyto tři vrstvy jsou podloženy černě vyplněnou vrstvou. Nahoře je přidána ještě černobílá kopie původního obrázku. Toto je základ, ve kterém můžete nyní velmi jednoduše úpravou krytí vrstev R, G a B namíchat v podstatě libovolnou barvu. Horní vrstva, „černobílá“, slouží k případnému zesvětlení výsledného obrázku.
Kdykoli můžete takovýto obrázek otevřít a změnou krytí vrstev R, G a B ladit obrázek do jiného odstínu, navíc můžete upravovat i jeho světlost. Že je to složité? Zatím možná ano, ale až přijdou vrstvy úprav, bude to jednodušší.
Podrobně tento postup a desítky dalších uvedu v kurzu, který ukáže možnost používání vrstev v ZPS X. Bližší informace najdete zde nebo na fotograficky.guru.
Vzpomeňte si na Paradox šimpanze a buďte nedestruktivní.
Dobrý den!
Pořád mám hokej v pojmech „To je destruktivní postup“ „a jde to i nedestruktivně“. Význam slov je mi jasný, ale když obrázek upravuji, tak ho „ničím“, záleží v jakém formátu je, tedy klasicky JPG. Když bude v TIFF nebo BMP, situace je značně jiná, zde jsou úpravy možné bez zničení, nicméně i zde se domnívám, že soubory nelze donekonečna upravovat a ukládat, myslím tím ukládat jako stejný soubor příkazem Uložit a ne Uložit jako.
Při vrstvách je práce a fůra možností úprav daleko větší, ale pořád se upravuje datový soubor s určitou příponou a když je nekvalitní, nekvalita se dál projevuje se stoupajícím snažením něčeho lepšího dosáhnout nebo něco jiného upravit, řekl bych že originální JPG (jak vyleze z fotoaparátu) má v tomhle limity i ve vrstvách na rozdíl od TIFF nebo RAW. JPG byl při svém vzniku komprimován, tedy částečně znehodnocen i ve fotoaparátu, trošku možná záleží, jak komprimovací procesy mají jednotlivé značky nastaveny, přesto si myslím, že komprimace u obrázku je pořád komprimace.
Podle prezentací a reklam mi to připadá, že Zoner doteď dělal úpravy ničitelsky, tedy destruktivně a teď mávnutím kouzelného proutku (zmáčknutí tlačítka volby destruktivně-nedestruktivně, jestli existuje?) pracuje nedestruktivně, taková móda slovíček, že Zoner pro svoji reklamu objevil něco nového, co jiní nemají, jako při prezentacích vrstev, co jiní mají hromadu let, Zoner objevil jinou planetu Vrsta, jak se v reklamách chlubí, místo aby zalezl do rohu pokory a styděl se, že zaspal několik let, i když chápu, prezentace je nutná, ale ne bombastická „Zahoďte do dnešní doby námi vymyšlené, stálo to za starou bačkoru a pronajímejte revoluci ve verzi X!“
Pane Kristiáne, můžete vysvětlit, jak to s tím ničením a neničením je, jak to funguje, nejlépe hodně polopatě, aby nemohlo vzniknout podezření, že se zmáčkne virtuální tlačítko Destruktivně-nedestruktivně (zakoupením verze X) a zákazník se „nažere“ a koza Zoner zůstane celá, hlavně že existují pojmy pro prezentaci!
Jinak mám od vás několik knížek, sou perfektní, ale někdy nechápu posloupnost či logiku vydávání, značení a obsah některých titulů, co Zoner vydal, že změní fotku obálky (ne název či verzi knihy), ale pajšl je naprosto stejnej, jenom jinak poskládanej (daroval sem ji) a proč sou některé stránky žluté, viz Zoner Photo Studio 17, od str.134 až do konce (str.200), i v předchozích verzích stejně laděné knihy, co sem daroval, možná jiné stránky a mám tušení, že nebyly až do konce, někde vložený.
Pěkný den, hodně elánu do další hravé práce a děkuji za případnou odpověď.
Aleš
Dobrý den,
děkuji za komentář, a protože stejně nemám co dělat, napíšu odpověď v trochu delším článku. Takže za chvíli to tu bude.
Závidím! Já prý nedělám nic, přesto s věkem čas nemám a fotky zpracovávám ne do hodiny, ani dnů, nýbrž rok a víc. Asi je to tím (nejen), že sem dříve myslel, že z digitálního snímače obrázků vypadne hotový obrázek, což byl veliký omyl, každý se musí očistit a upravit, což chce čas, hodně času i když kompozičně přímo v terénu udělám maximum, co mi v dané situaci čas a očně-mozkové vnímání umožňuje.
Dobrý den,
tak k dispozici je už jak článeček, tak i ukázkové/vysvětlující video.
Neodpověděl jsem na ty barevné stránky: Mám pocit, že jsem jimi odděloval jednak takové obecné věci, jako třeba teorii kolem křivek a podobné, nebo třeba popis nastavení programu od vlastní práce s programem při úpravě snímků. Bílé byly stránky, podle kterých uživatel s programem pracoval, a barevné byly stránky s vysvětlením a informacemi navíc.