Vyvolání RAW, formáty a něco k tisku

Na jednom z webů se objevil zdánlivě prostý dotaz:
„Mám ZPS17. Vyfotím fotku do RAW. Otevřu ji v programu ZPS17. Místo úpravy v RAWu, přejdu rovnou do Editoru. Po ukončení úprav v Editoru mi program nabídne, jestli to chci předělat do JPG, potvrdím a nechám předělat. Je kvalita JPG stejná, jako kdybych ji vyvolával v RAWu?“

Jednoduchá odpověď je: Není.

Ale je to složitější. Modul RAW (v ZPS17) používá jiné nástroje než modul Editor a především pracuje s jinými daty. Zjednodušeně řečeno v modulu RAW se pracuje s RAW daty, zatímco v modulu Editor se upravují již bitmapový obrázek převedený (konvertovaný) z RAWu. Některé úpravy je vhodné provést přímo s daty RAW (v modulu RAW), především jde o vyvážení bílé, základní doostření, potlačení šumu, základní tonální nebo barevné úpravy. Modul Editor zase poskytuje řadu zajímavých nástrojů a filtrů a v případě ZPS17 samozřejmě možností lokálních úprav nebo retušování i práci na vrstvě (jedné).
I když se neudělají žádné úpravy, tak JPG vyvolaný z modulu RAW bude jiný než JPG uložený (rovněž bez úprav) z RAWu otevřeného přímo v modulu Editor. Jak moc jiný? To je skutečně komplikované zhodnotit, navíc v ZPS17 jsou jisté problémy se správou barev apod., ale stručně: oba JPG se budou lišit.
Problémem je i samotný pojem „kvalita JPG“. Je možné hodnotit jakousi individuálně vnímanou optickou kvalitu JPG, můžeme se zabývat kompresí JPG, mohli bychom porovnávat třeba histogramy atd. atd. Skutečností ale je, že ty JPG nebudou stejné. K tomu přidám ještě jednu poznámku: Při každém uložení se soubor JPG vždy změní. Jde o uložení (např. pomocí Uložit nebo Uložit jako), nejde o pouhé otevření a prohlížení nebo kopírování na jiné místo apod.
U ZPS 17 je ještě jeden problém, který ale nechci podrobněji rozebírat: zobrazování RAW souboru na různých místech ZPS 17. Nahlédněte na záložku RAW v okně Možnosti a podívejte se na nastavení Načítání RAW souborů…

Kompletní odpověď na původní otázku by byla velmi komplikovaná, ale možná postačí nahoře uvedená jednoduchá odpověď, že soubory JPG budou různé. Pokud jde o jejich kvalitu, tak je to věc posouzení uživatele. V podstatě každá úprava může vést na jedné straně k vylepšení optického vzhledu, ale současně to znamená jistou degradaci původních dat.

Postupně se v diskuzi objevily další problémy:

„… po vyvolání z RAW je jpg větší než když se uloží přímo z editoru.“

Souborová velikost JPG závisí jednak na nastavené kompresi (nebo kvalitě), ale také na vnitřní složitosti, na tom, jak je možné obrázek pomocí JPG komprese „zjednodušit“. Pokud bychom měli obrázek vyplněný pouze třeba modrou barvou, tak i při vysoké kvalitě (nízké kompresi) bude mít soubor JPG malou souborovou velikost. JPG s velkým množstvím detailů, jemnými přechody apod. bude mít i při vyšší kompresi (nižší kvalitě) stále velkou souborovou velikost. Pokud se snímek JPG např. doostří a uloží, může být jeho souborová velikost i při zachování stupně komprese větší než u původního JPG. Je potřeba si hlídat velikost kompresního poměru (resp. kvalitu), ale odhadovat, zda bude po úpravě velikost souboru větší nebo menší je problematické.

„Je uplne jedno, jestli RAW prevedete do jpeg z modulu vyvolat nebo z modulu editor.“

„Jpg je orezany komprimovany súbor.. Keď chcete zachovať kvalitu treba ukladať vo formáte tiff.“

Jak jsem již napsal, není to úplně jedno, ale je pravda, že do JPG můžete vyvolávat / ukládat jak z modulu RAW, tak z modulu Editor. Velký rozdíl je v jedné věci: pokud se z modulu RAW vyvolá (po úpravách i bez nich) do formátu JPG a tento JPG se otevře v Editoru, dostane se něco zcela jiného, než pokud se RAW otevře přímo v Editoru nebo pokud se do Editoru přejde přímo z modulu Vyvolat. Rozdíl je v tom, že při vyvolání do JPG se bitová hloubka sníží na 8 a při následném otevření v Editoru se tedy pracuje s 8bitovým obrázkem. V případě přímého otevření RAW v Editoru nebo při přímém přechodu z modulu Vyvolat do Editoru se obrázek otevře v Editoru jako 16bitový a to je zásadní rozdíl pro úpravy!
V případě, že se z modulu Vyvolat vyvolává do souboru ve formátu TIFF (nastavení Formát souboru TIFF 48), ukládají se data jako 16bitová, tj. se zachováním maximální kvality. Takže nestačí TIFF (resp. jak používá ZPS 17 v modulu Vyvolat TIFF 24), ale je potřeba bezeztrátový TIFF 48. TIFF 24 je stejně jako JPG pouze 8bitová hloubka dat, ale na rozdíl od JPG používá ZPS 17 v tomto případě nekomprimovaný soubor, nebo v případě TIFF 24 ZIP sice rovněž 8bitovou verzi obrazových dat, ale komprimovanou bezeztrátově (tj. plně obnovitelných dat) pomocí algoritmu ZIP.
Je to trochu složitější, ale dá se to pochopit.

„Jinak já osobně to dělám tak že po vyvolání z RAW ukládám do PNG. Komprese je pak minimální a může to pak otevřít každý.“

Formát PNG je dobrý formát a je možné ho obvykle používat místo JPG. Má řadu výhod (větší i menší bitovou hloubku, zachování průhlednosti, možnost bezeztrátové i ztrátové komprese atd.), jenom nepodporuje jiná než RGB data (což ale v naprosté většině případů nemusí vadit). V ZPS 17 ale nelze přímo z modulu RAW vyvolat do formátu PNG.

„… takže díky PNG udělám, i z poměrně neostré fotky , fotku , která bude mít po vyvolání , dobrou kvalitu ( vzhledem k větší velikosti než v RAWU ) , třeba i pro kalendář v A2…“

To tedy určitě ne. Použitím formátu PNG fotografii nijak nevylepšíte. Jak jsem napsal výše, můžete uložením do PNG (při správném nastavení parametrů) podobně jako při použití TIFF zabránit degradaci snímku, ke které dochází při použití souborového formátu JPG – rozdíl je především v kompresi a bitové hloubce. Ostrost je jedním ze zásadních problémů technické kvality snímku. Tzv. pohybovou neostrost nijak neodstraníte (určité postupy nabízí Photoshop a jiné aplikace), špatné zaostření také ne (objevují se postupy a fotoaparáty, které to dokážou v určitém rozsahu řešit), nevhodnou hloubku ostrosti je možné (v některých případech) zmenšit, ale určitě ne zvětšit – pokud pomineme efekt samotného zvětšení nebo zmenšení snímku. V postprocesu (modul Vyvolat nebo Editor) se upravuje pomocí zostření v určitém rozsahu jistá úroveň měkkosti obrazu vzniklé použitou digitální technologií.
cx Otázka použití pro tisk formátu A2 nesouvisí ani tak s použitým souborovým formátem, jako s dostatečným rozlišením fotografie. Nechci zabíhat do detailu, ale pokud jsou data dostatečně kvalitní, je možné tisknout i ze správně uloženého souboru JPG, i když bezeztrátový TIFF by mohl být vhodnější. Je to ale složitější problém, který si v takovém případě zaslouží domluvu s tiskárnou, jak připravit data. (Zabývali jsme se tím např. v živém vysílání 20. 3. 2019 viz https://fotograficky.guru/live).

A poznamenávám, že v ZPS17 nelze v modulu Vyvolat vyvolávat do formátu PNG a je tedy potřeba do PNG ukládat z modulu Editor.

„Největší kvalita je TIFF ale má tu nevýhodu že si s tím málo kdo poradí. Proto ukládám do PNG co otevřou všichni je to vhodné i pro další úpravy a komprese je minimální. Pro tisk je důležité hlavně DPI a velikost čipu. Ale i APSC čip při exportu do PNG a 300DPI bude v pohodě i ve velikosti A0 když se moc neřeže. U kalendáře bude také záležet na technologii tisku, většina tiskáren na kalendáře pracuje ve CMYK a ne v RGB tak je třeba vědět technologii tisku a podle toho ukládat aby byli věrné i barvy.“

TIFF je běžný formát, poradí si s ním naprostá většina aplikací, ale už ne všechny prohlížeče nebo úložiště fotografií na internetu. ZPS kterékoli verze s ním nemá žádné problémy. Např. na webu cewe najdete:

Pro bezproblémové zpracování zakázek je potřeba mít fotografie ve formátu JPEG, poznáte je dle přípony Vašich souborů: jpg, .jpeg, .jpe .jif, .jfif, .jfi , nebo ve formátu TIFF s přípony souborů: tiff, .tif. Pro co nejkvalitnější fotku se snažte mít obrázky s nejmenší mírou komprese a dodržet požadované nejmenší rozlišení pro daný rozměr fotografie. Atd. Atd.

DPI se týká něčeho úplně jiného, správný pojem pro rozlišení obrázků pro tisk je ppi (počet pixelů na palec). Je pravda, že lidé z neznalosti oba pojmy zaměňují, a je také pravda, že toto nesprávné použití termínu není na závadu. (Také říkáme, že něco váží půl kila, a všichni tomu rozumí, i když je to zcela nesprávně.)

Úvaha o ASP-C (nebo jiném) čipu je jistě zajímavá, ale viděl jsem kvalitní tisky z mobilního telefonu. Velikost čipu může hrát při velkorozměrných tiscích roli, ale jak už jsem napsal výše, větší tisky je vhodné konzultovat s tiskárnou. Profesionální plnoformátové (a větší) fotoaparáty, kvalitní fotoaparáty i s menším čipem, ale třeba i kvalitní mobily mohou poskytnout data vhodná pro velkorozměrové tisky. Záleží samozřejmě i na samotné fotografii, např. nároky na podání detailů v krajinářské fotografii budou mimořádné.

Uvažovat o fotografii formátu A0 a rozlišení 300 ppi je poněkud problematické. Formát A0 má rozměr 841 x 1189 mm, tj. 33,11 x 46,8 palce, což při 300 ppi odpovídá pouhým 9 933 x 14 043 pixelů. Na to potřebujete fotoaparát s pouhými 133 Mpx, což pravděpodobně nemá každý (alespoň já ne, i když sečtu všechny svoje fotoaparáty dohromady).

Tiskárny tisknou vždy nějakou verzí tiskových barev CMYK. Těch možností může být celá řada, ale nikdo netiskne barvami RGB. Na druhou stranu se tiskové podklady připravují ve (zjednodušeně řečeno) barvách RGB nebo CMYK. Naprostá většina menších inkoustových tiskáren (fototiskáren) i fotolaby a další očekávají na vstupu data v RGB a převádí je interně do CMYK. Naopak většina průmyslových ofsetových tiskáren obvykle vyžaduje tiskové podklady v některém ze standardních CMYK barvových prostorů. Je to složitý problém, ale pro běžné tisky (fotolaby, domácí tiskárny apod.) se data obvykle připravují v RGB a to většinou buď v barvovém prostoru sRGB, nebo Adobe RGB. Velmi důležité je při přípravě dat pro tisk zohlednit i použitý papír (podložku), na kterou se bude tisknout (lesklý papír, plátno atd.). Je to skutečně složité a je dobré řídit se pokyny tiskárny nebo konzultovat s tiskařem.

„V 17 se musi raw upravovat v raw záložce! Podle me teda…“

Ne nemusí. RAW se může otevřít přímo v modulu Editor, tím jsem se již zabýval výše.

„ale ja hovorim o zoner 17 kde se raw snad musi upravovat v raw okne, pak se da prejit na editoe bez mezikroku ukladani -konverze do jpg a doselat upravy ktere nejdou v raw okne. Takze jit rovnou s rawem do editoru je podle me blbost, nejsou upraveny zakladni parametry, ale je to jen muj nazor.“

Je v zásadě jedno, zda se jedná o ZPS17 nebo ZPS X. V obou (stejně jako v ZPS 18) lze otevřít RAW jak v modulu RAW (Vyvolat), tak i přímo v modulu Editor. Do modulu Editor je možné (v uvedených verzích ZPS) přejít přímo bez ukládání z modulu RAW (Vyvolat).

Ano, je vhodné některá nastavení konverze RAW udělat v modulu RAW (už jsem se o tom zmínil výše), ale jsem ochoten se vsadit, že v běžných případech nikdo nepozná, zda jsem upravoval v Editoru nebo v modulu RAW (Vyvolat v ZPS X). Ano, existují snímky, které je potřeba upravit nejprve v modulu RAW (Vyvolat) a potom přejít k retuším a detailním úpravám do Editoru. Zde ale udělal modul Vyvolat ve verzi ZPS X ohromný krok vpřed a řada lokálních úprav (retuše apod.) se dá udělat i v tomto modulu. Navíc lze v modulu Vyvolat dobře upravovat i bitmapy (tj. soubory ve formátech JPG, TIFF, PNG a dalších). Poznamenávám, že k problematice práce s RAW vyšlo ve vydavatelství Zoner Press několik publikací, kde jsou tyto záležitosti vysvětleny.

„no ale pan se pta na 17ku, tak proc sem furt michate X ???“

Protože princip práce je stejny; je jedno, zda se bavíme o verzi ZPS17 nebo ZPS X. Je však pravda, že možnosti modulu Vyvolat v ZPS X jsou mnohem lepší než v RAW v ZPS 17. Zde se ZPS X výrazně zlepšilo.

„Pavel Kristián s to nepochopil , my sme se dostali k vyvolání z RAWU do PNG a následných možností ;-)“

Již jsem napsal, že ve verzi ZPS 17 ani nelze do PNG z modulu RAW vyvolat. Musí se uložit přes modul Editor. Ve verzi ZPS X je již možný export z modulu Vyvolat i do formátu PNG. Jinak o výhodách formátu PNG jsem už výše psal dost podrobně.

„Kde se píše že díky PNG udělám ostřejší fotku? A co je špatně na rozdělení tisku na RGB vs CMYK?“

O pár odstavců výše je přímo citace z webu. To je právě ten důvod, proč jsem upozornil na to, že se v diskuzi objevují problematická až chybná tvrzení. Lidé často věci nesprávně pochopí a je zaděláno na problémy.

Tisk v RGB neexistuje. Je to zase věc, které lidé nerozumí a myslí si, že pokud tiskárna tiskne ve CMYK, musí se tisková data připravit také ve CMYKu – a to není pravda. V zásadě by bylo možné používat pouze RGB tiskové podklady, ale některé tiskárny (ofset, digitální tisk apod.) budou vyžadovat data přímo ve CMYK. Důvodem je obvykle určitý standardizovaný průběh tiskové zakázky a potom i to, že převod mezi barvovými prostory RGB a CMYK může být proveden různě a je ztrátový – může dojít k barevným i tonálním posunům. Pokud zákazník dodá již převedená tisková data, tiskárna (velmi zjednodušeně řečeno) data již nepřevádí a „jenom“ je vytiskne.

Jak je vidět, i taková jednoduchá otázka, jaká je uvedena zcela na začátku, vede skutečně k problémům, omylům, neporozumění a je potřeba věci řádně vysvětlit. Někdy to může být obtížné nebo zdlouhavé. Často je proto nejlepší co nejjednodušší (ale správná) odpověď, která by v tomto případě, jak už jsem uvedl, zněla: Není.