Slavkov 2018 aneb Fotografujeme na akci

Nejrůznějších historických akcí stále přibývá, jsou divácky oblíbené a pro fotografy zajímavé. Přinášejí spoustu příležitostí na fotografování, ale také množství problémů k řešení:

• příliš mnoho rušivých prvků v bezprostředním okolí objektu
• obtížné načasování fotografování nebo změna stanoviště
• změna podmínek fotografování: objekty v pohybu nebo v klidu, fotografování ve stínu, na světle, v protisvětle atd.
• zvýšený požadavek na bezpečnost vlastní, ale i cizí. Na podobných akcích je potřeba dávat pozor např. na pohyb koní, vozů, použití střelných zbraní apod.

Velmi důležitá je volba vhodné fotografické techniky. Fotografování na akcích podobného charakteru se liší od „standardní“ street fotografie nebo třeba od sociálního dokumentu, při nichž se často s úspěchem používá základní objektiv (pro full frame fotoaparáty 50 mm ale i 35 mm). Tyto objektivy vyžadují, aby byl fotograf velmi blízko, a to mu umožňuje pořizovat emotivní snímky přenášející diváka přímo do centra dění.

Fotografování akcí s historickou tématikou se podobá spíše fotografování na sportovní akci než na ulici, tzv. street foto. K některým situacím není možné se dostat dostatečně blízko, jiné se odehrávají na dosah ruky, fotografují se detaily i celkové záběry. A pozornost je potřeba věnovat i tomu, co přímo se samotnou akcí nesouvisí.

V případě kompaktních fotoaparátů jsou nejvhodnější tzv. ultrazoomy – fotoaparáty s objektivy typu zoom s velmi širokým rozsahem ohniskových vzdáleností. Použití fotoaparátů se zoom objektivem s rozsahem ohniskových vzdáleností 3x až 5x již znamená omezení druhů záběrů: buď budou problémy s celkovými širšími záběry nebo naopak s detaily fotografovanými na dálku.

Ve většině případů se volí spíše nižší clonové číslo pro menší hloubku ostrosti a lepší oddělení hlavního objektu od pozadí. I z tohoto důvodu je vhodnou volbou expoziční režim priority clony (A resp. Av) a obvykle plošné měření expozice. V tomto případě fotograf nastaví clonové číslo s ohledem na požadovanou hloubku ostrosti a fotoaparát dopočítá expoziční čas se zohledněním nastavené citlivosti ISO.

Protože se fotografují jak statické (nebo pomalu se pohybující) objekty, tak i objekty v rychlém pohybu (cválající koně, běžící vojáci, ale třeba i výstřely z děl, mušket a podobných střelných zbraní), může být rozsah potřebných expozičních časů velký: od desetin sekund až po tisícinu sekundy nebo i čas kratší. Hodnotu expozičního času je potřeba kontrolovat a nástrojem pro zkrácení expozičního času při daném clonovém čísle je zvýšení citlivosti ISO.

Doporučuji zkontrolovat také výslednou expozici snímku a v případě, že je potřeba dosáhnout tmavšího snímku (snížit expozici) nebo obráceně snímek poněkud zesvětlit, slouží k tomu korekce expozice. Záporná hodnota korekce expozice (korekce do minusu) snímek v expozičním režimu priority clony ztmaví, kladná hodnota (korekce do plusu) naopak snímek zesvětlí.

Jinou variantou nastavení (které většinou dávám přednost) je manuální expoziční režim. Nastavení clonového čísla je stejně jako v předchozím případě s ohledem na hloubku ostrosti, většinou volím velmi nízká clonová čísla: 2.8 až 4 (platí pro plnoformátovou zrcadlovku a používané objektivy, obvykle 24-70 mm a 70-200 mm). Expoziční čas nastavuji podle očekávaného pohybu a s přihlédnutím ke světelné situaci a případně si vypomohu nastavením citlivosti ISO. I v tomto případě si kontroluji stupnici expozice, případně občas nahlédnu na histogram snímků a expozici podle potřeby mírně upravím.