PAKPAK.CZ - články a online kurzy pro fotografy

Měsíc na dosah ruky

13. 11. 2016 | Ing. Pavel Kristián

I když bude měsíc v pondělí 14. 11. Zemi nejblíže za posledních 60 let, bohužel na dosah ruky to nebude. Ale určitě je to vítaná příležitost zkusit si Měsíc vyfotografovat.

Pokud vás problematika fotografování Měsíce zajímá podrobněji, doporučuji několik odkazů, kde najdete řadu dalších informací a doporučení:

http://astronomia.zcu.cz/astrofoto/mesic_foto/2372-fotografujeme-mesic

http://www.astro.cz/rady/astrofotografie/expozicni-doby-pro-fotografovani-zatmeni-mesice.html

http://physics.muni.cz/~hemzal/astrofotografie/kapitola2.html

http://www.techradar.com/how-to/photography-video-capture/cameras/how-to-photograph-the-moon-an-easy-way-to-shoot-moon-pictures-full-of-detail-1320774

Doplním i odkaz na speciální aplikaci pro skládání více snímků pro dosažení optimální ostrosti výsledného snímku:

http://www.astronomie.be/registax/

Kdy a co fotografovat

Měsíc je možné fotografovat v jeho různých fázích, v noci, ve dne, na čisté obloze i s oblačností. Můžete fotografovat jak samotný Měsíc, tak Měsíc v kontextu s vybraným popředím. Vše má ale své ALE.

Měsíc je z pohledu fotografování velmi malý objekt. Přibližná velikost na senzoru bude orientačně asi f/100. Např. pro f = 200 mm bude Měsíc asi 2 mm veliký, asi takto:

_n805970

Dlouhé teleobjektivy jsou potřebné. Dobrá zpráva je, že lze použít i kompaktní fotoaparáty, nejlépe tzv. ultrazoomy, které disponují skutečně dlouhými ohniskovými vzdálenostmi.

V případě velmi dlouhé ohniskové vzdálenosti a pokud má obrázek obsahovat detaily povrchu Měsíce, je problémem začlenit do snímku i dostatečně ostré popředí. Pro optimální ostrost detailů měsíčního povrchu vychází pro ohniskové vzdálenosti přes 200 mm tzv. hyperfokální vzdálenost ve stovkách metrů. Ostré bude popředí, které leží právě v hyperfokální vzdálenosti nebo od fotoaparátu dále. Bližší objekty budou neostré a to tím více, čím blíže k fotoaparátu jsou. Je ale samozřejmé, že u takovýchto snímků nemusí být popředí 100% ostré, záleží na tématu a záměru fotografa. Často je vhodnější vytvořit rozdílně exponované a zaostřené snímky samostatně – Měsíc a popředí – a složit je až na počítači v některé aplikaci. Pokud se rozhodnete pro siluetu přes světlý povrch měsíce, je potřeba, aby silueta byla rozpoznatelná – strom na horizontu, budova, věž apod.

Nastavení fotoaparátu

Pro fotografování Měsíce potřebujete dlouhé ohniskové vzdálenosti, minimálně 200 mm.

Měsíc je poměrně velmi jasný objekt. Podobně jako existuje „starší“ doporučení na nastavení parametrů expozice za jasného, slunného dne označované „slunná 16“, můžete najít i „měsíční 11“. Slunná 16 je doporučení, které říká, že správná expozice za slunného, jasného dne je clona f/16 a expoziční čas 1/ISO, např. pro ISO 100 1/100 s. apod. Správné jsou samozřejmě i ostatní kombinace odvozené na základě reciprocity: f/11, ISO 100 a 1/200 s atd. Pro fotografování měsíce je to f/11 a expoziční čas 1/ISO. Při jasném úplňku lze z toho pravidla vyjít a případně provést drobnou korekci nastavení.

Je vhodnější nastavit snímání do RAW, budete mít kvalitnější data pro následné úpravy snímků.

Expozice

Přepněte se do manuálního režimu (M). Pokud byste chtěli fotografovat v režimu priority clony (časové automatiky), není možné ponechat měření expozice plošné a je nutné nastavit ho na bodové. I v takovém případě však nastavení nemusí poskytnout vhodné výsledky, protože na povrchu Měsíce jsou velmi světlé i velmi tmavé oblasti. Vhodnější volbou je proto manuální nastavení.

Obvykle bude vhodné nastavit automatické vyvážení bílé. V případě fotografování do RAW je možné vyvážení dodatečně upravit na počítači, v případě JPG může být naopak dobré zvolit v některých specifických případech takové vyvážení, které podtrhne zajímavou barevnost Měsíce, např. v poloze nízko nad obzorem. V takovém případě nastavení Denní světlo zachová skutečnou barevnost, nebo třeba Zataženo umocní teplejší barvy apod.

Určitě je vhodné fotografovat s použitím stativu, není to ale nutné. Výsledky na stativu však budou jistě v detailech lepší. Při fotografování ze stativu nezapomeňte vypnout stabilizaci. Používejte buď dálkovou spoušť (nebo alespoň samospoušť) a v případě zrcadlovek v kombinaci s předsklopením zrcátka. Pro ostření zvolte jednorázové zaostření, zaostřete, pořiďte zkušební snímek a ostrost zkontrolujte. Pokud je vše v pořádku, přepněte fotoaparát a případně i objektiv na manuální ostření a exponujte několik snímků.

Je vhodnější ostřit (manuálně) za pomoci živého náhledu a při několikanásobném zvětšení zobrazení.

V případě fotografování z ruky lze doporučit alespoň využití nějaké pevné opory. Nastavte sekvenční snímání a zvolte kontinuální ostření. Ponechejte zapnutou stabilizaci. Zaostřete a na jedno stisknutí spouště exponujte 3 až pět snímků.

Prohlédněte snímky a proveďte případnou korekci expozice.

Pokud budete chtít snímky skládat pro snížení hladiny šumu nebo zlepšení ostrosti, pořiďte větší množství snímků (mohou to být i stovky). V případě stativu kontrolujte pozici Měsíce – i když se to nezdá, Měsíc se poměrně čile pohybuje a během deseti, dvaceti minut se (v závislosti na zvětšení, tj. použité ohniskové vzdálenosti) přesune z jedné strany senzoru na druhou.

Můžete vyzkoušet i expoziční bracketing – některá místa povrchu Měsíce jsou velmi světlá a jiná tmavá. Měsíc se sice pohybuje, ale zarovnání a složení jednotlivých snímků není problém. Rozumným kompromisem bude expoziční rozdíl ±2 EV.

Budou-li jenom trochu rozumné atmosférické podmínky, zkuste si Měsíc vyfotografovat.

V některém následujícím pokračování se zaměřím na úpravu pořízených snímků.

 

 

Komentáře ke článku

@ 2018 Pavel Kristián ml.