HDR (High Dynamic Range, vysoký dynamický rozsah) je ustálený název pro techniky fotografování a zpracování snímků, které se používají při fotografování scén s velmi vysokým kontrastem. Jak samotnému fotografování, tak i následnému zpracování snímků je potřeba věnovat náležitou pozornost, aby výsledkem byla zajímavá a kvalitní fotografie.
Pořízení snímků pro následné složení a vytvoření tzv. HDR fotografie je o něco náročnější než např. fotografování panoramatického obrázku. Snímky pro panorána se prolnou pouze částečně, přibližně v rozsahu 1/4 až 1/3 snímku, zatímco u HDR se musí snímky zarovnat přesně v celé ploše. Jakákoli nesrovnalost je okamžitě vidět a působí velmi rušivě.
Předpokladem úspěchu je použití KVALITNÍHO (pevného a stabilního) stativu. Současně se stativem je vhodná dálková spoušť nebo alespoň samospoušť (postačí pozdržení expozice o 2 s). Výjimečně je možné fotografovat i z ruky, ale chce to správnou techniku držení fotoaparátu, využití různých opor a také vhodný způsob snímání – v tomto případě použití expozičního bracketingu a sekvenčního snímání, při němž se na jedno (delší) stisknutí spouště pořídí všechny snímky s odstupňovanou expozicí.
Jak fotografovat HDR
Princip spočívá v pořízení několika odstupňovaných expozic:
Histogram tohoto snímku (vpravo nahoře) ukazuje, že v obrázku je hodně velmi tmavých míst, celkově je obrázek tmavý, ale jsou zde i zcela přepálená světlá místa.
Histogram je celý posunut vlevo a některá původně přepálená místa jsou prokreslena. V ideálním případě by histogram končil před pravým okrajem jasové stupnice – zde bylo několik velmi světlých míst ponecháno.
Snímek je přeexponován tak, aby histogram vlevo začínal až kus od levého okraje, takže všechna tmavá místa jsou dobře prokreslena a bez šumu.
Je důležité uvědomit si jednu zásadní věc: odstupňování expozic je nutné provádět změnou expozičního času. Je potřeba se vyhnout změně clony (protože by to ovlivnilo hloubku ostrosti) a změně citlivosti, protože by to mohlo mít za následek zvýšení šumu. V zásadě tedy přichází do úvahy expoziční režim s prioritou clony nebo manuální režim.
Režim priority clony
Pro změnu expozice při použití režimu priority clony (fotograf nastaví clonové číslo a citlivost ISO a fotoaparát dopočítá expoziční čas) je potřeba použít korekci expozici. Provede se první snímek s korekcí expozice 0, tj. normální expozice. Pro další snímek se nastaví korekce expozice např. -2 EV a výsledkem bude o 2 expoziční stupně podexponovaná fotografie s dobrým prokreslením světlých míst. Poslední snímek může být s korekcí expozice +2 EV, což znamená o 2 expoziční stupně přeexponovaná fotografie s prokreslenými stíny. Rozdíl mezi expozicemi o ±2 EV je vhodný, v případě potřeby zaznamenat větší rozsah expozic je lépe udělat třeba 5 snímků místo většího rozdílu mezi jednotlivými expozicemi.
Manuální režim
V manuálním režimu se může přímo měnit expoziční čas. Nastaví se hodnota clony a expozičního času pro správnou expozici. (Hodnotu citlivosti ISO je vhodné vždy volit jako základní ISO, např. 100.) Další expozice, která bude o 2 EV podexponovaná bude vyžadovat nastavení expozičního času určeného jako 1/4 původního času expozice u prvního snímku. Třetí expozice bude o 2 EV přeexponovaná a nastaví se tedy expoziční čas rovný čtyřnásobku původního expozičního času. Například: vyjde-li pro první expozici čas 1/16 s, bude u snímku podexponovaného o 2 EV čas 1/60 s (1/16 > 1/30 > 1/60) a pro snímek přeexponovaný o 2 EV bude čas 1/4 s (1/16 > 1/8 > 1/4).
Automatický expoziční bracketing
Některé fotoaparáty přímo nabízejí možnost použití automatického expozičního bracketingu. Většinou je možné zvolit krok, rozdíl expozic a počet snímků. Problémem může být to, že často je krok odstupňování maximálně ±1 EV, což bývá obvykle málo. Je možné zvolit větší počet snímků (např. 5) a pro skládání pak vybrat např. 1. (normální expozice), 3. (o 2 EV podexponovaný) a 5. (o 2 EV přeexponovaný) snímek.
Ostatní nastavení
Je pravděpodobné, že v průběhu fotografování se nezmění vlastnosti světla, takže vyvážení bílé lze ponechat jako automatické. Po zaostření je vhodné vypnout autofokus nebo jinak zajistit, aby fotoaparát při dalších snímcích nezaostřil jinam než bylo zaostřeno u prvního snímku. Nastavení ISO na pevnou, nejlépe základní hodnotu, např. 100 nebo 200.
Je dobré, zejména v exteriéru fotografovat rychle, protože velkým nepřítelem HDR skládání fotografií je pohyb. I změna polohy mraků nebo pohyb větví ve větru je problémem. Některé programy pro skládání snímků do HDR ale dokážou některé pohybující se objekty eliminovat a projevy pohybu potlačit.
V nabídce kurzů na těchto stránkách je přímo kurz týkající se zpracování HDR v programu Zoner Photo Studio X (v podstatě je použitelný i pro Zoner Photo Studio 17).
Zpracování snímků do tzv. HDR obrázku může být provedeno různě s různým výsledkem:
Napsat komentář
Chcete se přidat do diskuze?Neváhejte přispět.