Fotografie nového milénia – recenze

Fotografie nového milénia

Od technických mutací k poetice autorské tvorby

Marian Beneš, Miroslav Vojtěchovský a kol.,
2021,
456 stran, 24 x 31 cm,
náklad 500 ks

Z obalu publikace jsem opsal:

Na přelomu tisíciletí stál u dynamického přerodu analogové fotografie do digitálního procesu tandem Vojtěchovský—Beneš. V této knize je skrze tvůrčí práci a teoretickou reflexi zkoumán vliv nových technologií na tradici oboru i na nastupující generaci mladých autorů, kteří na tuto dvojici navázali.

Publikace obsahuje mimo jiné nejúplnější sebraný soubor statí prof. Miroslava Vojtěchovského věnujících se komunikaci a myšlení obrazem a texty o scénologii obrazu i práci s barvou v digitálním prostředí dr. Mariana Beneše. Prostřednictvím ukázek prací pedagogů, studentů a absolventů ateliéru Aplikovaná a reklamní fotografie FUD UJEP kniha naznačuje možné způsoby vývoje soudobé vizuální tvorby.

Použil jsem tento text proto, abych hned na začátku ukázal, že se nejedná o běžnou knihu. Publikace je mimořádná hned z několika pohledů:

• Ucelený materiál shrnující dnes již historické základy digitální fotografie s množstvím vazeb na historický vývoj, zkoumání a objevování základů teorie barev včetně vzájemného ovlivňování malířství.
• Vzhled a provedení: Kniha je úctyhodná, nejen svojí velikostí a hmotností, ale zejména provedením. Zaujme jak vysoce kvalitním papírem, velmi zdařilým tiskem i typografickou úpravou. (Jedinou poznámku si dovolím k nepoužití slitku „fi“ ve slově Fotografie v názvu knihy na obálce.)

Protože se jedná o sbírku textů, které byly určeny pravděpodobně pro vysokoškolské přednášky, obsahují texty mnoho odkazů. Přednášky byly pravděpodobně doplněny příslušnými obrazovými ukázkami, což by ale s ohledem na autorská a majetková práva bylo v tištěné verzi knihy obtížně řešitelné. Knihu je tedy vhodné číst s možností nahlížet na internet. I když jsou některé věci dostatečné známé (např. v textu zmíněný obraz Nedělní odpoledne na ostrově Grande Jatte významného představitele pointilismu Georgease Seurata si dokážu vybavit docela dobře), stejně jsem si raději zmíněné ukázky na internetu vyhledal a připomněl.

Autoři dokážou skvěle předložit čtenáři komplexní informace v působivě přehledné a kompaktní podobě, a přitom se vyhnout nepřiměřenému zjednodušování. ALE – čtení vyžaduje při nejmenším v dějinách umění a fotografie poučeného čtenáře.

Kniha ale není žádným suchopárným nebo teoretickým textem. Najdete v ní řadu velmi praktických informací. Z kapitoly Šest poznámek k problematice vizuální gramotnosti, kterou by si měl přečíst asi každý, kdo se fotografií hodlá vážněji zabývat, vyberu jednu citaci (Aldous Huxley):

 „… Více vědět znamená více vidět. Více vidět znamená více vydělit z toho viděného. Vydělit, separovat více z toku viděného znamená více vnímat. Více vnímat znamená více si pamatovat. Více si pamatovat znamená více se naučit. Více se naučit znamená více vědět. Více vědět znamená více vidět…“

Druhá polovina 456stránkové knihy pak obsahuje fotografie autorů a řady jejich studentů.

Napsal jsem, že se jedná o výjimečnou knihu. Současně ale napíšu, že knihu určitě nedoporučuji běžnému čtenáři se zájmem o fotografii. Publikaci konečně asi ani u běžných knihkupců nenajdete, mohli byste být úspěšní v Luxoru v Praze a jinde by vám možná byli schopni knihu sehnat. Proč se tedy vůbec knihou zabývám? Z několika důvodů: především (už jsem to zmínil) kniha je krásná. Dále – je dobré, že se takové knihy alespoň občas vydají. A v neposlední řadě vydání takovéto knihy se výrazně podepisuje na zvýšení úrovně toho, co se o fotografii v posledních letech vydává.

A samozřejmě mě potěšilo, že autoři v publikaci zmiňují v části Výběr ateliérových tvůrčích aktivit a úspěchů zastoupení v publikaci Jana Pohribného Kreativní barva ve fotografii, která vyšla ve vydavatelství Zoner Press a kterou považuji společně s předchozí Kreativní světlo ve fotografii za jedny z vrcholných počinů tohoto vydavatelství.