Bryan Peterson – AKT

AKT – Naučte se fotografovat
Bryan Peterson

ZONER a.s., Zoner Press
184 stran, 216 x 267 mm
496 Kč

(Poznámka: Jako bývalý šéfredaktor vydavatelství Zoner Press jsem pro české čtenáře objevil a stál za vydáním většiny knih Bryana Petersona. Celkem vyšlo snad 14 titulů, z toho řada z nich i v několika dotiscích nebo aktualizacích. Proto mě poslední kniha, navíc věnovaná – alespoň z mého pohledu – pro Bryana Petersona ne zcela typickému žánru, fotografování aktu, docela zaujala.)

Pro ty, kteří nevydrží číst dlouho, začnu celkovým hodnocením. Kniha Naučte se fotografovat AKT není typickou knihou Bryana Petersona. Jedná se o poměrně rozsáhlou kolekci aktů doplněných spíše krátkými příběhy z fotografování a nejde o sbírku postupů, tipů a návodů, jak fotografovat. Na druhou stranu jsou to fotografie v typickém Petersonově stylu, v jednoduché a jasné kompozici, plné sytých a výrazných barev. Pro Bryana je hlavním objektem zájmu žena v různých situacích, v interiéru, krajině nebo v městském prostředí. Fotograf se zaměřuje na ženu jako takovou a nikoli pouze na křivky, linie nebo jiné abstrakce.

Kniha může zaujmout fanoušky Bryana Petersona, ale i ty, které fotografování aktu zajímá. Bryan Peterson je v dobrém slova smyslu „líbivý“ fotograf, který dokáže diváka zaujmout svým způsobem vidění. Konečně jeho snad nejúspěšnější kniha byla (v českém překladu) Naučte se vidět kreativně, která vyšla v několika dotiscích. Na jeho fotografických postupech bývá někdy vidět to, že začínal s filmovým fotoaparátem a některé postupy má hluboce zažité, např. doporučení pravidla Slunečná 16, tabulky pro přepočet parametrů expozice apod. To ale neubírá jeho knize na kvalitě.

Kniha asi nezaujme nějakým výrazným, překvapivým nebo kreativním přístupem k ženskému aktu; jedná se o dobře odvedenou profesionální fotografickou práci. Pokud bych měl doporučit nějakou jinou knihu z produkce vydavatelství Zoner Press, sáhl bych po „prastaré“ AKT – naučte se fotografovat kreativně , která je však po několika vydáních beznadějně vyprodaná.

Na kvalitě knize výrazně ubírá práce jak redakce, tak odborného korektora. Některé na teorii fotografování více zaměřené pasáže (např. o světle, o tvaru apod.) si nepochybně zasluhují výrazně pečlivější práci. Vzhledem k tomu, že česká verze je světově první vydání této knihy, měla zde být užší spolupráce na doladění některých částí publikace mezi redakcí a autorem.

Nedostatečná práce redaktora se projevuje např. i v uvedených technických informacích ke snímkům. Je dobré, že jsou uvedeny parametry expozice, ale pouze informace o použitém objektivu, např. 18-300 mm bez zvolené ohniskové vzdálenosti nepovažuji za vhodné. Zkušený fotograf pravděpodobně odhadne nastavenou ohniskovou vzdálenost, ale pro ostatní to může být problém. Rozdíl mezi snímkem pořízeným např. s 18mm nebo 300mm ohniskovou vzdáleností je obrovský. Ale ani rozdíl mezi např. 35 mm a 50 mm není zanedbatelný. I když autor v rukopisu tuto hodnotu neuvedl, neměl by být problém ji ze snímků zjistit.

Jiným problémem je používání pojmu „rychlost závěrky“. Osobně nepovažuji tento termín za – zejména v současné době – vhodný. Pokud se dříve jednalo skutečně o pohyb mechanické závěrky, která okrývala/zakrývala filmové políčko, v době elektronických závěrek je termín expoziční čas podstatně vhodnější. Navíc na řadě míst v knize se používají různé kombinace těchto pojmů, jako např. rychlost závěrky – čas závěrky – expoziční čas. Na některých místech to potom vede dokonce k chybám: snížení rychlosti závěrky neznamená zkrácení expozičního času (str. 80). Pojem rychlá závěrka (str. 59) je už jenom třešničkou na dortu.

Na několika místech se zaměňují i jiné pojmy: tvar a forma. Dokonce tak, že v jednom odstavci (str. 70) se uvádí, že silueta zachovává tvar … a potlačuje jiné vlastnosti objektu jako detaily, texturu a tvar.

Je to drobnost, ale v technických informacích bych dal přednost zápisu WB: Přímé sluneční světlo před použitým Přímé sluneční světlo WB.

Na straně 45 se uvádí „efekt skládání“. Podle snímku si lze domyslet, co měl asi autor na mysli. Je však zarážející, že ani redaktor, ani korektor neměli potřebu tuto poznámku vysvětlit, rozvést nebo doplnit.

Někde jsem dost dlouho přemýšlel: na straně 47 je fotografováno přes sklo postříkané vodou. Zajímalo by mě, jak se dosáhne takového až pravidelného rozmístění kapek vody bez jejich slévání.

V některých situacích uvádí Peterson postup při fotografování jako: „Svlékni se a – cvak, cvak – fotografie je hotova.“ U fotografování aktu je obvykle potřeba dopřát pokožce modelky chvíli času, aby zmizely otlaky od prádla a oblečení.

Na str. 62 se uvádí: „… mačkal spoušť s rychlostí snímání 1/20 s.“ Při panningu se obvykle používá sekvenční (kontinuální) snímání, jehož snímková frekvence je omezena podle modelu fotoaparátu. V tomto případě se ale jistě jedná o údaj o expozičním čase a nikoli o rychlosti snímání, tj. snímkové frekvenci.

Na straně 70 se používá termín podsvícení, ale myslí se jím protisvětlo.

Na straně 113 se se doslova opakují texty z části Tvar na str. 71. Celé tyto texty vyžadují úpravu, protože i zkušený fotograf si bude muset tyto pasáže „přeložit“ do srozumitelné podoby.

Podobné je to i na různých jiných místech, navíc občas nesedí popisky s obrázkem. Např. na straně 73 se uvádí expoziční čas 1/1000 s, ale vzhledem k výraznému pohybovému rozmazání to pravděpodobně není pravda.

Na straně 74 je v textu uveden objektiv 100-400 mm, ale v popisku je 200-500 mm.

Na straně 90 je uvedeno, že: „… tvar si lze nejlépe uvědomit při bočním osvětlení…“ Boční osvětlení naopak zvýrazňuje texturu a formu a modeluje objekt.

Podobně je zapotřebí velmi opatrně přejímat fotografické informace i na jiných místech.

Je škoda, že knize „kmenového“ autora vydavatelství Zoner Press, která v češtině vyšla jako světová premiéra, se nevěnovala dostatečná pozornost zejména ze strany redaktora a odborného korektora. Je to o to větší problém, že takovéto knihy se obvykle dostanou do rukou spíše začínajícím nebo středně pokročilým fotografům, kteří tyto informace přebírají jako fakta.

Mohu knihu doporučit? Pokud ji nebudete moc číst, respektive přeskočíte zejména stránky s fotografickou teorií, ale necháte se inspirovat spíše fotografiemi, tak ano. Samozřejmě knihu doporučím do knihovny fanouškům Bryana Petersona.

Moje hodnocení jako ve škole: 3 (ale jenom proto, že mám pro knihy Bryana Petersona slabost).