5 věcí o RAW a JPG, které byste měli znát

Uvažujete o použití RAW a zvažujete, co vám to přinese ve srovnání s JPG? Nebo jste spokojeni s JPG a ani nepřemýšlíte nad tím, co byste mohli získat navíc při snímání do RAW? Máte obavy z toho, že se budete muset učit zase něco nového, když jste spokojeni s tím, jak jste vůbec zvládli fotoaparát a nějaké základy práce s JPG? Je zajímavé, že i po tolika letech existence a používání souborů RAW je všeobecné mínění o nich zkresleno řadou nepřesností.

1. JPG je hotový snímek, RAW je jeho základ

Základem obou dvou souborů jsou data naměřená senzorem, rozdíl je však v jedné základní věci: buď fotoaparát ihned po expozici zpracuje data s využitím nastavení fotoaparátu a uloží je v podobě souboru JPG, nebo je pouze s množstím informací o kompletním nastavení fotoaparátu a řadou dalších a několika náhledy ve formátu JPG sbalí do souboru RAW.

Soubor JPG je tedy hotový snímek, který je sice možné v určitém, ale omezeném rozsahu upravovat, ale většina práce je provedena již ve fotoaparátu. Větší zásahy do souboru JPG mohou způsobit buď ztrátu kvality obrazových dat, nebo nelze úpravu v potřebném rozsahu ani provést bez viditelné zhoršení optické kvality snímku. Typickým příkladem může být např. větší přeexpozice nebo chybné nastavení barevné teploty.

Soubor RAW je naopak nutné v počítači před dalším použitím zpracovat a přitom je možné data ve velmi velkém rozsahu upravovat. Např. expozici je možné změnit až o několik expozičních stupňů a vyvážení bílé (nastavení barevné teploty) na počítači patří mezi uznávané výhody souborů RAW.

2. JPG je malý a RAW je velký

Toto platí pouze v určitém smyslu. Velikost je potřeba posuzovat z různých hledisek:

•  Velikost souboru: kolik místa zabere soubor na úložném médiu (paměťové kartě, disku apod.). Z tohoto pohledu má JPG značnou výhodu a jeho souborová velikost je pouhým zlomkem souborové velikosti RAW. V případě JPG se totiž jedná o tzv. ztrátově komprimovaná data, což znamená, že data vlastního snímku jsou podrobena určitému zjednodušení a pomocí speciálních algoritmů „stlačena“ na menší velikost. Úroveň komprese je možné nastavit a tím upravovat velikost souboru – čím vyšší komprese, tím menší velikost souboru, ale tím větší ztráta kvality snímku a vyšší výskyt tzv. JPG artefaktů: tonálně odlišných kontur, pixelizace, proužkování, ztráty detailů apod.
• Pixelová velikost: jedná se o počet pixelů, obrazových bodů snímku. V případě JPG je počet pixelů dán uživatelským nastavením ve fotoaparátu, ale pokud k tomu není speciální důvod, je vhodné používat maximální velikost, která odpovídá tzv. rozlišení fotoaparátu, které je obvykle udávané v megapixelech, Mpx. V takovém případě mají jak JPG, tak i RAW stejnou pixelovou velikost.
• Datová velikost: bez nároku na podrobné vysvětlení přijměte následující zjednodušené informace. Každý obrazový bod (pixel) v případě souboru JPG obsahuje 3 bajty, jeden bajt pro každou ze tří složek barev R, G a B (červené, zelené a modré), které společně vytvářejí barvu pixelu. V případě souboru RAW obsahuje sice každý pixel informaci pouze o jediné barvové složce (R, G nebo B), ale používá pro ni 2 bajty. Pokud se ale soubor RAW otevře v některém editoru, konvertuje se RAW na plnohodnotný barevný (RGB) obrázek, obvykle se zachováním 2 bajtů pro každou složku barvy v každém pixelu. Jeden každý pixel potom obsahuje 6 bajtů grafické informace. Při úpravě v editoru bude tedy datová velikost JPG souboru počet pixelů krát 3 bajty a to bez ohledu na stupeň komprese a velikost souboru. V případě RAW bude datová velikost při zpracování dvojnásobná, počet pixelů krát 6 bajtů.

3. Upravený RAW je lepší než JPG

To je sice často citováno, ale je to pouze částečně pravda. JPG z fotoaparátu je tak dobrý – pomíjím fotografickou kvalitu snímku -, jak dobře jsou nastaveny nejen parametry expozice, ale také řada dalších nastavení, která jsou v nabídkách přímo ve fotoaparátu a která bezprostředně ovlivňují snímek. Jedná se např. o různé možnosti vyvážení bílé včetně vlastního nastavení nebo změření barevné teploty, dosycení barev, úpravu tonálního rozložení třeba volbou prosvětlení stínů, ztmavení světel, využitím schopností fotoaparátu při vytvoření tzv. HDR snímku apod. Většina (i jednoduchých) fotoaparátů nabízí celou řadu takovýchto nastavení.

RAW nabízí ve srovnání s JPG velký soubor dat. Jejich úpravou je možné získat i výrazně lepší výsledky než v případě JPG přímo z fotoaparátu. Většina aplikací nedokáže při práci s RAW aplikovat některá nastavení fotoaparátu, která jsou použita při úpravě JPG ve fotoaparátu, a uživatel je musí nahradit vlastní prací se souborem. Na druhou stranu však velký zájem o používání RAW přináší obrovské množství uživatelských presetů, přednastavení, která připraví nástroje a filtry v aplikaci pro požadovanou úpravu snímku. V každém případě má uživatel mnohem větší možnosti pro úpravu RAW ve srovnání s JPG, ale za cenu vlastní práce.

4.  Úpravy JPG jsou destruktivní a RAW nedestruktivní

Toto může být pro některé fotografy silný důvod použít RAW: úpravy RAW mohou být tzv. nedestruktivní, ale platí to pouze v určitém slova smyslu a jsou tam i další omezení. Většina aplikací umožní uchovávat právě jednu úpravu. Pokud chcete jinou, musíte přepsat nebo zrušit tu předchozí. S upraveným souborem RAW může pracovat pouze uživatel s aplikací, která dokáže instrukce pro úpravy přečíst z tzv. přidruženého souboru; tyto soubory jsou specifické pro konkrétní aplikaci a obecně je nelze v jiné aplikaci přečíst. Pokud chcete soubor RAW zpřístupnit k prohlížení, publikovat nebo tisknout, potřebujete to provést přímo z aplikace pro práci s RAW nebo exportovat RAW do jiného běžného formátu souborů, typicky do JPG.

Soubor JPG je možné také upravovat nedestruktivně, ale platí zde totéž jako v případě RAW: potřebujete k tomu aplikaci, která to umožní, a úprava bude uložena ve specifickém formátu souboru, který bez kompatibilní aplikace nebude možné přečíst. Pokud chcete takto upravený soubor zpřístupnit, tak ho musíte exportovat podobně jako v případě RAW.

5. RAW je pro profesionály, JPG pro amatéry

Tak to určitě není. Spíše se jedná o způsob použití fotografií. V případě rodinné fotografie, snímků z večírku nebo setkání abiturientů, při pořizování fotoreportáže nebo třeba fotografií, které jsou určeny pouze pro facebook apod. bude jistě zbytečné používat RAW, už jenom proto, že snímky v podstatě nebudou upravovány. Naopak portrét, reklama, móda, produktová fotografie, krajina a řada dalších je pole pro použití RAW. Ale je asi zbytečné používat RAW na snímek něčeho, co chcete přímo prodat prostřednictvím webu.

Jako jedno z možných kritérií pro rozhodutí se mezi RAW a JPG je možné uvést požadavek na následné úpravy a také počet fotografií. Např. oficiální snímky ze svatby, kterých bude možná několik desítek, bude vhodné fotografovat jako RAW: musí být kvalitní, budou se upravovat, retušovat, zvětšovat, tisknout. Snímky z následné svatební veselice už je možné fotografovat jako JPG, protože asi skončí buď zcela neupravené, nebo jenom s minimem hromadných úprav někde na webu. To ale neznamená, že nemusí být kvalitní z hlediska kompozice, expozice a dalších nastavení.

Problematika RAW a JPG je natolik zajímavá, že jí budeme věnovat stálou pozornost.